O knize: rok / „Válka byla jako spalničky... Nila už toho hodně věděla, ale byla také podvedena: myslela si, že existuje ještě někde neválka. To ještě nevěděla, že ve válce se bez války nic neděje, stejně jako v hladu se nic neděje, ani nasycení se bez hladu neděje... Také by ráda převyprávěla o tom, co prožila, o těch, kteří jí zemřeli před očima, ale přidáním faktů k faktům nevybudovala hrůzu, zdálo se, že potvrdila: ano, to se stává, může být - a ne hrůzou, ale dusnem a melancholií, to rezonovalo na oddělení. A chtěla by se vyděsit».